Česká Asociace Pojišťoven (ČAP) přichází s novými samoregulačními opatřeními u životního pojištění, o kterých informovala veřejnost v tiskovém prohlášení. Tato opatření se týkají především investičního životního pojištění (IŽP). Cílem má být spokojený klient. Pojďme se podívat, jak je to doopravdy.
Historie produktu IŽP
V České republice se IŽP začíná masivně rozšiřovat v letech 2002 a 2003, kdy velkému prodeji pomáhá provize za sjednání tohoto produktu, která začíná na 100 % ročního pojistného a během několika let se vyšplhala až na 180 % ročního pojistného. Objemy obchodů pravidelně stoupaly a pojišťovnám ani pojišťovacím zprostředkovatelům tento systém nevadil. Část pojistných podmínek, která se týká poplatkové struktury je nesrozumitelná klientům, ale i pojišťovacím zprostředkovatelům. To ale nevadí tomu, aby se IŽP vesele prodávalo, za podpory modelací s vysokým zhodnocením a za podpory státu v podobě daňových úlev.
V roce 2008 dochází ke zveřejnění prvního případu prodeje IŽP, které je pro klienta extrémně nevýhodné a naopak s velmi tučnou provizí pro pojišťovacího zprostředkovatele a jeho servisní organizaci, v tomto případě OVB. Tento zprostředkovatel byl v únoru 2008 vyloučen z asociace AFIZ, která se k tomuto případu postavila čelem. Zdálo se, že se blýská na lepší časy a že si pojišťovny i pojišťovací zprostředkovatelé uvědomí, že každý byznys by se měl dělat seriozně.
Následují další zveřejněné případy, kdy klienti přicházejí o peníze díky počátečním nákladům IŽP. Dohled v podobě ČNB situaci významně neřeší, pojišťovnám stále přichází nová produkce, zprostředkovatelé se snaží urvat co nejvíce peněz, v některých společnostech dochází k protáčení naspořených peněz ve stavebním spoření v produktu IŽP a klienti přicházejí o desetitisíce i statisíce.
Ze strany férových pojišťovacích zprostředkovatelů přicházejí požadavky na řešení této situace, převzetí odpovědnosti ze strany pojišťoven a vytvoření takových pravidel, aby k poškozování klienta nemohlo dojít.
V roce 2013 dostává výše zmíněný zprostředkovatel rekordní pokutu od ČNB ve výši 6.000.000,- Kč, v oboru však stále může pracovat.
Současnost
Po 13 letech prodeje IŽP se nic zásadního nezměnilo, pojišťovnám stále nedělá problém přijmout pojistnou smlouvu s vysokým běžným pojistným v tisícových částkách. Mimořádné pojistné je stále v pozadí, pojišťovny ho marketingově neprosazují. Novela Zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích zřejmě nic převratného nepřinese. Pouze novela Zákona o dani z příjmu pravděpodobně zruší od 1.1.2015 daňové úlevy IŽP.
Samoregulace
ČAP svojí samoregulací v podstatě říká, že více než deset let prodávaly pojišťovny klientům nesrozumitelné a netransparentní produkty a od 1.1.2015 už to bude výrazně lepší.
Jakákoli samoregulace, která zkultivuje trh životního pojištění, je samozřejmě vítána a lze tuto snahu pochválit. Doufejme však, že snaha o samoregulaci je opravdová. Pokud tato samoregulace bude fungovat a klientům bude vysvětlena konstrukce investiční složky IŽP, pak je to v pořádku. Klient si pak nikdy neuzavře IŽP jako investiční nástroj. Pak si jen budeme říkat, proč to sakra muselo trvat tak dlouho?
Pokud to však bude jen o pár papírech navíc, které zprostředkovatel bude muset s klientem podepsat a pojišťovna bez problémů přijme IŽP s běžným měsíčním pojistným třeba ve výši 3000,- Kč, protože klient to podepsal a bylo mu to „řádně vysvětleno – je to přece podepsáno“, pak je to zbytečné.
Nebyla by ale lepší například samoregulace, která by měla za význam radikální omezení běžného pojistného a maximální využití mimořádného pojistného? Případně samoregulace s cílem významného snížení nákladovosti investiční složky běžného pojistného?
Necháme se překvapit, jakým směrem se situace bude vyvíjet a jestli to bude ve prospěch klientů a nebo těch ostatních.
