V souvislosti se zveřejněním záznamu ze schůzky s pojišťovacím zprostředkovatelem z nejmenované společnosti, který byl publikován na webu milionovapraxe.cz (článek vyšel pod názvem Tunel na pojišťovny), vám přinášíme pohled z „druhé strany“. Jaké důsledky může mít takové jednání pro klienta a jeho „poradce“?
Na úvod je třeba uvést, že pojištění denního odškodného pro případ úrazu není to nejdůležitější, co by mělo být na každé pojistné smlouvě. Podstatně důležitější je řešit dlouhodobou pracovní neschopnost, invaliditu a úmrtí. Denní odškodné pro případ úrazu má smysl snad jen v situacích, kdy nemáte dostatečné likvidní rezervy.
Pokud se podíváme na jednání pojišťovacího zprostředkovatele, který klientovi nabízí škubání pojišťoven přes fiktivní úrazy, je takové jednání odsouzeníhodné a vypovídá o poměrech a kontrolních mechanismech v nejmenované společnosti. Společnost v interních systémech zcela jistě vidí, že klient má více pojistných smluv s nestandardním nastavením. Zjednodušeně se dá říct, že taková práce nemá nic společného s finančním poradenstvím, a i do zprostředkování kvalitního produktu to má docela daleko.
A jaké jsou právní dopady takového jednání pojišťovacího zprostředkovatele a jak to může odskákat klient, který se na škubání pojišťoven nechá nalákat?
Odpověď najdeme mj. v trestním zákoníku. O vyjádření jsme požádali specialistu na trestní právo, Mgr. Jiřího Švehlu, jednoho z advokátů spolupracujících s webem poradnaposkozeneho.cz. „Negativní trestněprávní důsledky takovéhoto jednání mohou dopadnout jak na samotného klienta, tak pojišťovacího zprostředkovatele osobně, ale za splnění podmínek též na společnost, pro kterou pojišťovací zprostředkovatel pracuje, tj. na právnickou osobu jako takovou.“
Zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník, definuje skutkovou podstatu pojistného podvodu a tresty za pojistný podvod v § 210 takto:
(1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí
a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy,
b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo
c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
(7) Příprava je trestná.
Mgr. Jiří Švehla dále dodává: „U popsané události je zřejmé, že na takové jednání dopadá odst. 1 ve spojení s odst. 2 cit. § 210 tr. zákoníku, dle kterých hrozí pachateli trest odnětí svobody až na 2 roky. V závislosti na výši způsobené škody se trestní sazba zvyšuje.
Trestně odpovědný je tedy především klient sám, který je osobou uplatňující na pojišťovně pojistné plnění z pojistné události, kterou předstírá, která je tedy „fiktivní“ a ve skutečnosti nenastala. Podstatný je přitom úmysl opatřit sobě majetkový prospěch, nikoliv to, zda klient peníze od pojišťovny skutečně dostal. Za trestné tak lze považovat již samotné uplatnění práva na pojistné plnění u pojišťovny.
Jako účastník tohoto pojistného podvodu může však být potrestán i pojišťovací zprostředkovatel. A to za podmínky, že se prokáže, že tento pojistný podvod klienta buď zorganizoval, nebo jej k němu navedl, nebo mu jej (zjednodušeně řečeno) umožnil spáchat, tj. byl jeho pomocníkem. Pokud tedy pojišťovací zprostředkovatel přímo klientovi sděluje a radí, jakým způsobem je možno si „vydělat“, jak je uvedeno v příspěvku, není dle mého názoru o jeho účastenství na trestném činu klienta pochyb. Účastenství je přitom trestné stejně jako trestnost „hlavního“ pachatele.
Konečně, pokud ve společnosti (právnické osobě) provozující zprostředkování pojištění, existuje promyšlený a sofistikovaný systém, jak „vydělávat“ na pojišťovnách, a tohoto systému se účastní, nebo je do něj zapojeno značné množství poradců – fyzických osob, a společnost nemá zavedeny účinné kontrolní mechanismy a tuto praxi toleruje, nebo dokonce podporuje, lze uvažovat o trestním postihu i této právnické osoby dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Tresty, které je možno společnosti uložit, sahají od uveřejnění (odsuzujícího) rozsudku, zákazu činnosti, peněžitého trestu, propadnutí majetku až po zrušení právnické osoby jako takové.
Z uvedeného stručného přehledu vyplývá, že na základě platného trestního zákoníku je možno za takovýto snadný „výdělek“ potrestat primárně nejen klienta, který se nechá nalákat, ale i lákajícího poradce a za zákonem dále stanovených podmínek i „jeho“ společnost, pro kterou pracuje. Sankce přitom mohou být dosti citelné. Pokud by se navíc u pojišťovacích poradců jednalo o společnou vědomou koordinovanou činnost, bylo by jejich jednání možno posoudit jako jednání v rámci organizované skupiny.“
Výše citované paragrafy by si tedy měli pojišťovací zprostředkovatelé a klienti pečlivě nastudovat, aby věděli, jaké následky jejich jednání může mít.
Mgr. Lukáš Kaplan, jednatel společnosti EUCS, která je provozovatelem webu poradnaposkozeneho.cz, a pomáhá klientům řešit jejich problémy s pojišťovnami a nepoctivými zprostředkovateli k případu dodává:
„V popsaném případě se jedná jednoznačně o podvodné jednání, a jde jen o to, zda a kdy bude odhaleno. V jednotlivých případech se může stát, že pojišťovny vyplatí pojistné plnění a pojistný podvod odhalí zpětně, třeba i s odstupem několika let. To se může týkat i již proběhnuvších „tunelů“, o kterých tak zasvěceně vypráví zprostředkovatel v uvedeném případě. Pokud byla smlouva uzavřena s tímto úmyslem, bude pojišťovna podle mého názoru úspěšně namítat neplatnost takové smlouvy, a to se všemi negativními důsledky, které budou pravděpodobně zahrnovat i povinnost zprostředkovatele vrátit vyplacenou provizi. Podobně jako je tomu v případech, kdy poradci uzavřou s klientem nevýhodnou smlouvu a inkasují statisícové provize. Klient to po několika letech zjistí, a my mu pomůžeme získat jeho peníze zpátky. Potom musí zprostředkovatel vracet provizi i za několik let zpátky. Může to skončit až exekucí. „Rychle nabyl, rychle pozbyl“. Takové praktiky nemají budoucnost.“
Je tedy zcela zřejmé, že se takové jednání může zmíněnému zprostředkovateli , celé jeho společnosti a klientům, kteří se účastní pojistných podvodů, velmi nevyplatit. Ano, může to projít jednou, může to projít dvakrát a pak po nějaké době bublina praskne a tresty za podvodná jednání budou vysoké. Pokud i třeba vás lákalo podobné vydělávání peněz, nechte si raději zajít chuť. Vyhnete se případným problémům v budoucnosti.