Ministerstvo financí zveřejnilo zajímavý návrh, ve kterém chce v rámci novely zákona o daních z příjmu omezit možnost odpisů na investiční životní pojištění. Dle tohoto návrhu by tak bylo možné odepisovat z daní jen peníze zaplacené na krytí pojistných rizik a ne peníze, které jdou na investování. Cílem je zamezit zneužívání současné právní úpravy Zákona o dani z příjmů, kdy produkty životního pojištění umožňují vybírat peníze předčasně, před koncem pojistné smlouvy.
V dnešní době jsou v Zákonu o dani z příjmu dvě daňové úlevy, které se týkají životního pojištění. Jedna se týká pojistníka- fyzické osoby, pojistník si při splnění podmínek může odečíst z daňového základu částku ve výši 12.000,- Kč.
Druhá se týká zaměstnavatele, který při splnění podmínek může přispět zaměstnanci na soukromé životní pojištění částku ve výši 30.000,- Kč a z této částky zaměstnavatel neodvede platby na zdravotní a sociální pojištění.
První daňová úleva, která se týká pojistníka, je výhodná pro pojišťovny a pro ty pojišťovací zprostředkovatele, kteří prodávají životní pojištění jako nejlepší spoření na světě a ještě s podporou státu. Pro klienta bohužel tato daňová úleva moc výhodná není, protože je většinou hodně draze zaplacená, poplatky, které se týkají rezervotvorné složky životní pojištění jsou extrémně vysoké. Viz tento článek. Je to tedy velmi neefektivní produkt k vytváření rezerv na stáří.
Zrušení této daňové úlevy tedy může pomoci kultivaci pojišťovacího trhu a částečně zabránit poškozování klientů díky vysokým poplatkům investiční složky pojištění.
Pokud by se dle návrhu MF daňová úleva vztahovala na pojistné, které jde na krytí rizik, může to být dobrý krok. Tento krok může přispět k motivaci lidí vzít odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a nespoléhat se v případě zdravotních problémů pouze na systém sociálního pojištění.
Nejrozumnější řešení je ale zjednodušit daňové zákony a tuto daňovou úlevu zrušit.
Druhá daňová úleva, která se týká zaměstnavatele, je v praxi velmi často zneužívána, sice ještě asi v mezích zákona, ale rozhodně to nenaplňuje smysl zákona, kterým je motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům vytvářeli rezervy na stáří. Pojišťovny totiž nabízejí produkty, které umožňují většinu peněz z pojistky vybírat na pravidelné měsíční bázi přes mimořádné pojistné. Zaměstnavatel ušetří na zdravotním a sociálním pojištění a stát dostane zaplaceno méně na daních.
Případně se použije varianta, kde klient ztratí velkou část peněz díky počátečním nákladům běžného pojistného. Opět je to tedy zajímavé pouze pro pojišťovny a některé pojišťovací zprostředkovatele.
I tato daňová úleva tedy zaslouží zrušit, bez náhrady. Bude pak méně poškozených klientů a pojišťovací byznys bude zase o něco transparentnější. Věříme, že na MF vznikne kvalitní právní úprava těchto daňových úlev.
