KladivoNa webu www.duchodova-komise.cz můžeme od 15.ledna 2015 najít závěrečnou zprávu o činnosti této komise za rok 2014. Závěrečnou zprávu najdete zde, může to být užitečný zdroj nezkreslených informací přímo z první ruky.

Nejzajímavější jsou asi věci týkající se 3.pilíře (o 2.pilíři již víme, že je odsouzen k zániku).

Návrhy v rámci doplňkového penzijního spoření (tzv. III. pilíře) za rok 2014 tedy jsou tyto:

1) Rozšířit v zájmu vyšší motivace účastníků k volbě dlouhodobé výplaty místo jednorázového výběru prostředků naspořených ve III. pilíři osvobození od daně z příjmů i na výplaty penzí na určenou dobu za podmínky, že její výplata bude prováděna nejméně po dobu 10 let.

2) Snížit minimální věk pro účast – umožnit stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (dětem tak budou moci spoření sjednat jejich rodiče či prarodiče; dojde tak i k odstranění diskriminace mezi finančními produkty, zvýší se podpora dlouhodobého spoření v zájmu dosažení výrazně vyšších penzijních úspor i edukace ve společnosti ve vztahu k doplňkovému penzijnímu spoření).

3) Zvýšit limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování z 35 % na 40 % (dnes) hodnoty majetku v účastnickém fondu a limit pro investování do speciálních fondů kolektivního investování z 5 % na 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

4) Kapitálový požadavek týkající se doplňkového kapitálu na krytí peněžních prostředků, které nejsou přiřazeny do účastnických fondů, ale jsou placeny nebo vypláceny ve prospěch účastníků nebo při vracení státního příspěvku, nahradit povinností penzijní společnosti držet tyto prostředky před jejich přidělením příslušným účastnickým fondům na běžném účtu odděleně od ostatních prostředků určených k jinému účelu. Dále upravit, že tyto prostředky nebudou spadat do majetkové podstaty v případě úpadku penzijní společnosti a upravit nakládání v případě převodu účastnických fondů.

5) Stanovení povinnosti ČNB odejmout povolení z důvodu neplnění stávajících zákonných požadavků změnit na možnost uvážení dohledového orgánu při posouzení individuální situace účastnického fondu (nebude mít vliv na situaci účastnických fondů, které nebudou nyní ke konci roku splňovat zákonné požadavky).

Nejzajímavější je zřejmě bod 2. Dítě si bude moci vytvářet rezervy na své stáří již od narození. Tedy již od útlého věku by dle důchodové komise mělo myslet na „stará kolena“. Že však tyto peníze můžou rodině chybět v důležitějších věcech (například investice do vzdělání), to asi není pro důchodovou komisi podstatné.

A rovněž je třeba upozornit na to, že ani důchodová komise neumí rozlišovat mezi spořením a investováním, neboť 3.pilíř není o spoření ale o investování. Ale to je na jiný článek.

 

V roce 2015 chce důchodová komise řešit v rámci doplňkového penzijního spoření (tzv. III. pilíře) ještě tyto body:

1)Snížení hranice nároku na státní příspěvek pro účastníky doplňkového penzijního spoření ve věku od narození do 26 let ze tří set korun na sto korun.

2) Sjednocení limitu pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele (30 tis. Kč ročně) a příspěvku účastníka (12 tis. Kč ročně), ideálně navýšit tento společný limit na 50 tis. Kč (dvojnásobek průměrné mzdy). V praxi by to znamenalo, že zaměstnavatel může přispět až do výše 50 tis. Kč ročně. Účastník (zaměstnanec, OSVČ) může odečíst od základu daně částku jím zaplaceného příspěvku (redukovanou podle následujícího bodu) sníženou o příspěvek zaměstnavatele.

3) Úprava výpočtu příspěvku účastníka pro odpočet od základu daně. Nyní to je účastníkem zaplacený příspěvek snížený o 12 tis. Kč, nově by to byl účastníkem zaplacený příspěvek snížený o příspěvky účastníka, ke kterým byl nárokován státní příspěvek (plus redukce o příspěvek zaměstnavatele v případě sjednocení limitu podle předchozího bodu). Stávající pravidla, kdy se vždy od zaplaceného příspěvku účastníka odčítá suma 12 tis. ročně, znevýhodňuje účastníky, kteří platí v průběhu roku příspěvek nižší než 1000 Kč (a nečerpají tak plný státní příspěvek), ale pro daňovou úlevu se předpokládá jako by jej čerpali. Např. klient s měsíčním příspěvkem 500 Kč měsíčně získá ročně státní příspěvek 1560 Kč, ale pokud by vložil v prosinci mimořádný příspěvek 6000 Kč (celkový příspěvek na prosinec by byl 6.500 Kč), nezískal by na část svého příspěvku ve výši 5.500 Kč ani státní příspěvek ani daňovou podporu.

4) Zohlednění dětí u účastníků po vzoru Riesterovy renty uplatňované v Německu.

Z těchto bodů se jako zajímavý může zdát bod 2, kde se uvažuje o daňové úlevě ve výši 50.000,- Kč, ale nebylo by lepší snížit náklady na zaměstnance všem zaměstnanvatelům a podpořit tak ekonomiku, než jen neustále měnit systém daňových úlev?

Jaké návrhy se zavedou do legislativy je ale ve hvězdách. Může se stát, že nakonec se zrealizuje úplně něco jiného, jak už to tak bývá.

 

Přihlásit se k odběru nových článků